Preimplantační genetické testování 2025 – průběh, náklady a právní rámec v Česku

Fotografie autora
Zappelphilipp Marx
Blastocysta pod mikroskopem při biopsii trofektodermu v IVF laboratoři

Preimplantační genetické testování (PGT, dříve často preimplantační genetická diagnostika – PGD) umožňuje vyšetřit genetickou výbavu embryí vytvořených v IVF/ICSI cyklu ještě před jejich přenosem do dělohy. Pro páry se zvýšeným rizikem vážného dědičného onemocnění nebo s opakovanými potraty může tato metoda snížit pravděpodobnost další ztráty těhotenství nebo narození postiženého dítěte, aniž by bylo nutné čekat na výsledek prenatální diagnostiky během gravidity. Tento článek stručně vysvětluje, jak PGT v české praxi probíhá, pro koho připadá v úvahu, s jakými náklady je třeba počítat a jaké právní limity v Česku platí.

Co přesně je preimplantační genetické testování?

Při PGT se embrya vzniklá během léčby neplodnosti metodou IVF nebo ICSI kultivují v laboratorních podmínkách do stadia blastocysty (5.–6. den vývoje). V této fázi embryolog odebere několik buněk z vnější vrstvy – trofektodermu, ze kterého se později vytváří placenta – a odešle je do genetické laboratoře k analýze. Vnitřní buněčná masa, z níž se vyvíjí samotný plod, zůstává nedotčená.

Mezinárodně se používá zastřešující pojem Preimplantation Genetic Testing (PGT) s podtypy PGT‑M, PGT‑A a PGT‑SR (viz dále). Společnosti jako ESHRE vydávají detailní doporučení k provedení biopsie, laboratorní diagnostice a kontrole kvality.

Důležité: PGT nenahrazuje prenatální screening a diagnostiku (kombinovaný test, NIPT, CVS, amniocentéza) ani běžnou těhotenskou péči. Může snížit riziko některých genetických poruch a potratů, ale neposkytuje stoprocentní jistotu „zcela zdravého“ dítěte ani bezproblémové gravidity.

Rychlý slovníček PGT & PGD

  • PGT / PGD – všeobecné označení genetického testování embryí před embryotransferem (v češtině se používá i „preimplantační diagnostika“).
  • PGT‑M – test pro konkrétní monogenní onemocnění známé v rodině, například cystickou fibrózu, některé svalové dystrofie nebo dědičné metabolické choroby.
  • PGT‑A – test zaměřený na početní odchylky chromozomů (aneuploidie), například trizomie 21, 18 či 13, které jsou častou příčinou neúspěšné implantace nebo časných potratů.
  • PGT‑SR – test u párů, kde má jeden z partnerů strukturální chromozomovou aberaci (např. vyváženou translokaci), s cílem odhalit u embryí nevyvážený karyotyp.
  • niPGT‑A – neinvazivní PGT‑A, při níž se analyzuje volná DNA v kultivačním médiu, nikoli biopsií získané buňky; jde o slibný, ale dosud převážně výzkumný přístup.

Pro koho má PGT smysl?

PGT není „doplněk pro každého“, ale metoda určená pro relativně úzce vymezené skupiny pacientů. V české praxi se nejčastěji zvažuje v těchto situacích:

  • Prokázaná patogenní mutace v rodině, spojená s vysokým rizikem závažného dědičného onemocnění (např. cystická fibróza, Spinální muskulární atrofie, Huntingtonova choroba).
  • Zjištěná strukturální chromozomová aberace (vyvážená translokace, inverze apod.) u jednoho z partnerů, vedoucí ke zvýšenému riziku potratu nebo těžkého postižení potomka.
  • Předchozí těhotenství ukončené pro závažnou genetickou či chromozomovou vadu plodu.
  • Opakované potraty či opakované neúspěšné cykly IVF, u nichž se genetická příčina jeví jako pravděpodobná (zejména u žen ve vyšším reprodukčním věku).
  • Vzácné případy plánování dítěte jako HLA‑kompatibilního dárce pro již nemocné sourozenec – oblast s velmi přísnými etickými a právními limity.

O vhodnosti PGT rozhoduje tým odborníků (klinický genetik, lékař asistované reprodukce, embryolog, často i etická komise) společně s párem po důkladném genetickém poradentství.

Průběh cyklu IVF s PGT v praxi

  1. Genetické poradenství a plánování – klinický genetik a specialista na reprodukční medicínu projdou rodinnou a osobní anamnézu, dosavadní výsledky (např. z prenatální diagnostiky) a vysvětlí, jaký typ PGT by připadal v úvahu a jaké má limity. U PGT‑M často předchází detailní molekulárně genetické vyšetření postižených členů rodiny.
  2. Hormonální stimulace – přibližně 8–12 dnů žena podstupuje hormonální léčbu (gonadotropiny), která stimuluje růst více folikulů současně. Ultrazvuk a krevní odběry pomáhají nastavit dávkování a snížit riziko ovariálního hyperstimulačního syndromu.
  3. Odběr oocytů a oplodnění – vajíčka se získávají punkcí folikulů přes poševní stěnu v krátké celkové anestézii. V laboratoři jsou následně oplozeny spermiemi partnera (klasické IVF) nebo nejčastěji metodou ICSI. Vzniklá embrya se dále kultivují v inkubátoru.
  4. Embryokultura a biopsie – pátý až šestý den, ve stadiu blastocysty, embryolog odebere několik buněk z trofektodermu. Při niPGT‑A se místo buněk analyzuje DNA uvolněná do kultivačního média.
  5. Genetická analýza – specializovaná genetická laboratoř vyšetří odebraný materiál (nejčastěji pomocí sekvenování nové generace – NGS – nebo čipových technologií) a vydá zprávu o každém embryu: zda nese danou mutaci, má normální chromozomální výbavu nebo je nález nejasný.
  6. Embryotransfer nebo kryokonzervace – embrya vyhodnocená jako geneticky a morfologicky vhodná se přenáší do dělohy obvykle po jednom. V řadě center se po biopsii všechny blastocysty zamrazí a k transferu dochází až v dalším (kryo)cyklu, kdy jsou výsledky PGT k dispozici.

Náklady v Česku v roce 2025

Cyklus IVF s PGT je podstatně dražší než standardní IVF, protože zahrnuje mimoto genetické testy, extra laboratorní práci a genetické poradenství. Ceny se liší podle kliniky, města, počtu testovaných embryí a typu PGT, ale orientačně:

PoložkaTypické náklady 2025 (CZK)Co je zahrnuto?
Genetické vyšetření & test design5 000–20 000 KčGenetická konzultace, analýza rodokmenu, příprava panelu pro PGT‑M/PGT‑SR, případně testy u příbuzných.
PGT‑M / PGT‑A / PGT‑SR30 000–60 000 KčBiopsie více embryí, laboratorní analýza, bioinformatika, písemná zpráva pro každé embryo.
IVF / ICSI cyklus40 000–80 000 KčStimulace, monitorace, odběr vajíček, oplodnění, kultivace embryí, jeden embryotransfer (v soukromých centrech).
Léky15 000–35 000 KčStimulační gonadotropiny a podpora luteální fáze, částečně hrazeno zdravotním pojištěním podle indikace a věku.
Kryokonzervace & skladování5 000–15 000 Kč + 2 000–5 000 Kč/rokZamražení (vitrifikace) embryí a roční poplatek za jejich uskladnění v kryobance.
Doplňkové postupy (time‑lapse, niPGT‑A)5 000–15 000 KčKontinuální snímání embryí, doplňkové testy – pokud je klinika nabízí.

Veřejné zdravotní pojištění v Česku hradí určité množství cyklů IVF do určitého věku a za splnění podmínek (např. věk ženy do 39 let, maximální počet cyklů). Samotné PGT však pojišťovny obvykle nehradí nebo jen v rámci specifických indikací a smluvních pracovišť, takže genetická analýza embryí bývá pro páry převážně samoplátecká. Proto je důležité si předem vyžádat podrobný cenový rozpočet a ověřit si u své pojišťovny, co konkrétně je možné uhradit z veřejného pojištění.

Úspěšnost a rizika

Úspěšnost (tj. šance na narození dítěte) při použití PGT závisí především na věku ženy, ovariální rezervě, kvalitě spermií, základní příčině neplodnosti a na počtu embryí, která se po testování ukáží jako vhodná k přenosu. Podle dat z registrů dosahuje průměrná míra narození živého dítěte na jeden embryotransfer v moderních programech IVF (s PGT i bez něj) zhruba 20–25 %. U žen mladších 35 let je vyšší, u žen po 40. roce života nižší.

Věk ženyNarození na transferVýznam PGT
< 35 letcca 30–40 %Často je k dispozici více eufloidních embryí; PGT může snížit počet potratů a neúspěšných transferů.
35–39 letcca 20–30 %PGT‑A pomáhá selektovat embrya s normálním počtem chromozomů a vyhnout se části „zbytečných“ pokusů.
≥ 40 let< 20 %Eufloidních embryí je málo; PGT dokáže zpřesnit prognózu, ale nevrátí čas ani nezvýší počet kvalitních vajíček.

Medicínská a psychická rizika

  • Biopsie a mozaicismus – biopsie blastocysty je při dodržení správné techniky a zkušenosti týmu relativně bezpečná, ale u mozaikových embryí (s kombinací normálních a abnormálních buněk) může být interpretace výsledků obtížná. Rozhodování o případném přenosu mozaikových embryí je vždy individuální.
  • Hormonální stimulace – i když moderní protokoly snižují riziko těžkého ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS), mohou se objevit nadýmání, tlak v podbřišku, změny nálady a další nežádoucí účinky.
  • Limity niPGT‑A – neinvazivní postupy jsou stále předmětem výzkumu a zatím nedosahují spolehlivosti klasické PGT‑A. Teoreticky mohou vést jak k vyřazení perspektivních embryí, tak k akceptaci embryí s neodhalenou odchylkou.
  • Psychická zátěž – léčba neplodnosti, genetická rizika, čekání na výsledky a finanční i etické otázky (např. co s embryi s patologickým nálezem) mohou být velmi stresující. Psychologická podpora a otevřená komunikace v páru i s blízkými jsou proto klíčové.

Mezinárodní srovnání 2025

Řada českých párů zvažuje kromě domácích center i léčbu v zahraničí – kvůli cenám, dostupnosti určitých technik nebo donorských programů či vnímané kvalitě péče. Několik orientačních bodů:

Česká republika

  • Silná tradice IVF a PGT, mnoho center s rozsáhlými zkušenostmi, vysoká úroveň laboratorního zázemí.
  • Příznivý poměr cena/výkon ve srovnání se západní Evropou, což přitahuje i zahraniční pacienty.
  • Jasně daná legislativa asistované reprodukce, ale PGT je regulováno spíše skrze metodické pokyny a odborné standardy.

Polsko / Slovensko / Maďarsko

  • Podobné ceny nebo mírně nižší/higher dle kurzu a nabídky; různé úrovně regulace a dostupnosti PGT.
  • Při zvažování zahraničí je třeba ověřit kvalitu a transparentnost konkrétních pracovišť.

Španělsko / Řecko / Kypr

  • Velká centra s bohatou zkušeností v PGT a rozsáhlými donorskými programy.
  • Vyšší ceny než ve většině českých klinik, ale často komplexní balíčky služeb pro zahraniční pacienty.

Německo / Rakousko

  • Přísnější regulace PGT, zejména u indikací a zacházení s embryi.
  • Vyšší náklady na cyklus, ale některé páry preferují tato prostředí kvůli jazykové a kulturní blízkosti a silným regulačním rámcům.

Právní rámec v České republice

Asistovaná reprodukce v Česku, včetně preimplantačního genetického testování, je upravena především zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a souvisejícími vyhláškami a metodickými doporučeními Ministerstva zdravotnictví a odborných společností.

  • PGT je v ČR přípustné pro prevenci přenosu závažných genetických onemocnění a chromozomových aberací, pokud existují lékařské indikace a pacienti udělí informovaný souhlas.
  • Výběr pohlaví z jiných než zdravotních důvodů je zakázán; testování pohlavních chromozomů je možné jen v indikovaných případech (např. X‑vázaná onemocnění).
  • Embrya lze vytvářet a uchovávat pouze v rozsahu stanoveném zákonem, a to v licencovaných pracovištích; nakládání s embryi (kryokonzervace, likvidace, případné využití k výzkumu) se řídí přísnými pravidly a písemným souhlasem páru.
  • Pracoviště provádějící PGT musí mít odpovídající certifikace, kvalitativní systémy a podléhají kontrolám ze strany státních orgánů a zdravotních pojišťoven.
  • Pacienti mají právo na srozumitelné informace o všech rizicích, přínosech a alternativách – včetně prenatální diagnostiky, dárcovských programů nebo adopce.

Aktuální informace je vhodné sledovat na webu Ministerstva zdravotnictví, odborných společností (např. ČGPS, ČGPG) a přímo na stránkách jednotlivých klinik.

Praktické tipy pro páry

  1. Čerpejte informace z důvěryhodných zdrojů – nejprve studie a materiály z univerzitních pracovišť, odborných společností a ministerstva, až poté diskuse v internetových fórech.
  2. Vyžádejte si podrobný cenový rozpočet – požádejte kliniku o přesné rozepsání nákladů na IVF, PGT, léky, kryokonzervaci, uchovávání a doplňkové služby.
  3. Ověřte úhradu zdravotní pojišťovnou – zjistěte, kolik IVF cyklů a v jakém rozsahu vaše pojišťovna hradí, zda se podílela někdy na úhradě PGT v konkrétních indikacích.
  4. Počítejte s tím, že může být potřeba více pokusů – zvláště u starších pacientek nebo složitých genetických indikací nemusí jeden cyklus stačit k získání vhodného embrya.
  5. Nezapomínejte na psychickou stránku – využijte možnosti psychologického poradenství, podpůrných skupin a otevřeného rozhovoru s partnerem a blízkými, abyste na náročnou situaci nebyli sami.

Alternativy PGT a etické aspekty

PGT není vhodné ani dostupné pro všechny páry. Mezi alternativy patří například spontánní těhotenství nebo IVF bez PGT s následnou prenatální diagnostikou, využití dárcovských gamet, adopce či pěstounská péče – nebo vědomé rozhodnutí genetické testy nepodstoupit a akceptovat určité riziko.

Z etického hlediska se páry často pohybují mezi přáním mít co nejzdravější dítě, respektem k lidem s postižením a obavou z postupné „normalizace“ selekce na úrovni embryí. Kvalitní genetické a psychologické poradenství pomáhá tyto otázky strukturovat, vyjasnit vlastní hodnoty a najít rozhodnutí, které dává smysl právě vám – i když by se někdo jiný rozhodl jinak.

Závěr

Preimplantační genetické testování může pomoci českým párům s vysokým genetickým rizikem snížit pravděpodobnost narození dítěte s těžkým dědičným onemocněním a některých opakovaných potratů. Zároveň jde o technicky, finančně i emočně náročný postup, který není „povinností“ ani univerzálním řešením. Čím lépe porozumíte jeho možnostem a omezením, čím realistickyji nastavíte očekávání a čím více podpory budete mít od odborníků a blízkých, tím snáze se rozhodnete, zda a jak má PGT místo ve vaší cestě k rodičovství.

Vyloučení odpovědnosti: Obsah na RattleStork slouží pouze pro obecné informační a vzdělávací účely. Nejedná se o lékařské, právní ani jiné odborné poradenství; žádný konkrétní výsledek není zaručen. Použití těchto informací je na vlastní odpovědnost. Podrobnosti viz úplné vyloučení odpovědnosti.

Často kladené dotazy (FAQ)

Preimplantační genetické testování znamená, že embrya vytvořená během cyklu IVF nebo ICSI jsou geneticky vyšetřena v laboratoři, ještě než lékaři vyberou jedno z nich k přenosu do dělohy. U rodin s vysokým rizikem dědičné choroby nebo opakovanými geneticky podmíněnými potraty to umožňuje přenést jen ta embrya, která testovanou mutaci nemají nebo mají normální počet chromozomů, a tím snížit pravděpodobnost dalšího těžkého zklamání.

PGT‑A zkoumá celkový počet chromozomů v buňkách embrya a zaměřuje se na aneuploidie, které často vedou k neúspěšné implantaci nebo časnému potratu. PGT‑M je „ušitý na míru“ konkrétní mutaci v jednom genu, která je známá v rodině. PGT‑SR se používá tehdy, když má jeden z rodičů strukturální přestavbu chromozomů (např. vyváženou translokaci) a cílem je najít embrya s vyváženým či normálním karyotypem.

Typicky páry, u nichž byla v rodině potvrzena těžká monogenní choroba, nosiči strukturálních chromozomových změn, páry s předchozími těhotenstvími ukončenými pro závažnou genetickou vadu plodu nebo s opakovanými potraty, kde je genetická příčina pravděpodobná. V jednotlivých případech lze PGT‑A zvážit i u párů s více neúspěšnými cykly IVF, zejména v kombinaci s vyšším věkem ženy. O indikaci rozhoduje vždy odborný tým po genetickém vyšetření a poradenství.

Samotná stimulace vaječníků trvá zhruba 10–14 dní, poté následuje odběr vajíček a 5–6 dní kultivace do stadia blastocysty. Genetický rozbor zabere několik dnů až dva týdny. Proto se často embrya po biopsii nejprve zamrazí a přenos probíhá až v následném cyklu. Od startu stimulace do prvního možného transferu s PGT tak obvykle uplyne alespoň 1–2 měsíce, někdy i více v závislosti na organizaci léčby a výsledcích testů.

Šance závisí hlavně na věku, kvalitě vajíček a spermií a počtu embryí, která jsou po PGT vhodná pro přenos. U mladších žen mohou být výsledky velmi dobré a PGT pomáhá snížit počet potratů. U starších žen však může PGT ukázat, že v daném cyklu nebylo získáno žádné geneticky „perspektivní“ embryo. Obecně se úspěšnost po jednom přenosu pohybuje kolem 20–30 %, ale někdy je potřeba více cyklů, než se podaří donosit zdravé dítě.

Při správném provedení biopsie v centru s kvalitním laboratorním zázemím zatím dostupná data neukazují na jednoznačný nárůst vrozených malformací u dětí po PGT ve srovnání s běžným IVF. Přesto nelze vyloučit mírný vliv na schopnost embrya uhnízdit se. Proto by měla být biopsie indikována jen tam, kde lze očekávat reálný přínos, a prováděna zkušeným týmem, který průběžně sleduje své výsledky a bezpečnostní ukazatele.

Mozaikové embryo obsahuje směs buněk s normálním i abnormálním počtem chromozomů. Protože PGT vyšetřuje jen malý vzorek buněk, nemusí výsledek plně odpovídat stavu celého embrya. Některé formy mozaicismu mohou být slučitelné s normálním vývojem, jiné nikoli. Rozhodování o přenosu mozaikových embryí je proto složité a vyžaduje individuální přístup, diskusi s genetickým poradcem a často i etickou úvahu.

Zatím ne. I když první studie vypadají slibně, niPGT‑A ještě nedosahuje přesnosti a spolehlivosti klasické PGT‑A, zejména při mozaicismu. Většina center ji proto zatím používá jen doplňkově či v rámci výzkumu a ne jako plnohodnotnou náhradu biopsie trofektodermu v rutinní péči.

Součtem nákladů na IVF/ICSI, léky, PGT, zamražení a jeden nebo více přenosů se částka za jeden „kompletní“ cyklus často pohybuje mezi 90 000 a 150 000 Kč nebo výše – v závislosti na klinice, použité technologii a počtu embryí. Pokud je nutné absolvovat dva či tři cykly, celkové náklady se pochopitelně násobí. Proto je dobré neplánovat jen jeden cyklus, ale realisticky zvažovat i potřebu opakování.

Veřejné zdravotní pojištění může hradit některé výkony IVF v závislosti na věku a počtu cyklů, ale PGT jako takové obvykle do úhrad nepatří. V jednotlivých případech a indikacích se mohou vyskytnout výjimky nebo pilotní projekty, proto je vždy vhodné se informovat přímo u své zdravotní pojišťovny a v daném centru. Standardně však musí pár počítat s tím, že genetická analýza embryí bude hrazena z vlastních prostředků.

Ano, preimplantační genetické testování je v ČR legální při splnění stanovených podmínek. Používá se výhradně v licencovaných centrech asistované reprodukce, pod dohledem Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dalších kontrolních orgánů. Využití PGT pro výběr pohlaví či jiných znaků bez zdravotního důvodu je zakázáno. Odpovědnost za dodržování pravidel nesou jak zdravotnická zařízení, tak jednotliví lékaři a embryologové.

Pokud PGT není pro vás vhodné nebo přijatelné, můžete zvážit spontánní početí či IVF bez PGT s důkladnou prenatální diagnostikou, využití dárcovských gamet, adopci nebo pěstounství – nebo vědomé rozhodnutí přistoupit k těhotenství bez genetických testů a akceptovat určité riziko. Každá varianta má svá pro a proti, proto je dobré probrat je s lékařem, genetikem a případně psychologem.

Ptejte se na zkušenosti s PGT (kolik cyklů ročně), na zveřejňované výsledky (úspěšnost, komplikace), na zázemí genetické laboratoře a na to, zda klinika nabízí genetické a psychologické poradenství. U zahraničních center navíc prověřte legislativu, akreditace, jazykovou dostupnost a návaznou péči po návratu domů. Opatrnost je na místě u míst, která slibují „zaručený úspěch“ – seriózní pracoviště vždy mluví i o limitech a nejistotách.