Komunita pro soukromé darování spermatu, spolurodičovství a domácí inseminaci — s respektem, přímo a diskrétně.

Fotografie autora
Philipp Marx

Ženská neplodnost: příčiny, diagnostika a šance na těhotenství

Nesplněné rodičovství patří celosvětově mezi časté problémy v gynekologické praxi. Odhady naznačují, že asi každá šestá osoba v reprodukčním věku během života zažije období neplodnosti – bez ohledu na původ, sexuální orientaci nebo model rodiny. Pro mnoho lidí jde o kombinaci naděje, zklamání, fyzické námahy a emočních výkyvů. Dobrá zpráva je, že diagnostika a terapie jsou dnes lépe prozkoumány než kdy dříve. V tomto článku se dozvíte, co ženská neplodnost přesně znamená, které příznaky by měly vzbudit pozornost, jaké příčiny mohou stát za problémem, jak probíhá diagnostika a jaké léčebné možnosti můžete realisticky očekávat – od optimalizace cyklu až po IVF.

Lékařka na klinice asistované reprodukce probírá s pacientkou další kroky léčby

Co znamená neplodnost u žen přesně?

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje neplodnost jako onemocnění reprodukčního systému, při kterém navzdory pravidelnému nechráněnému pohlavnímu styku po dobu alespoň dvanácti měsíců nedojde ke klinickému těhotenství. Aktuální údaje ukazují, že přibližně jedna ze šesti osob v reprodukčním věku je celosvětově tímto problémem postižena. Toto zařazení najdete také v aktuálním informačním listu WHO o neplodnosti a ve zprávě „1 in 6 people globally affected by infertility“.

  • Primární neplodnost: Dosud nikdy nedošlo k těhotenství.
  • Sekundární neplodnost: V minulosti došlo k jednomu nebo více těhotenstvím, aktuálně se však nedaří otěhotnět.

Důležité je nahlížení na problém: neplodnost neznamená automaticky, že nikdy neotěhotníte. Označuje především omezenou plodnost a potřebu strukturovaného vyšetření. WHO a odborné společnosti zároveň zdůrazňují, že neplodnost by měla být uznána jako relevantní zdravotní problém s spravedlivým přístupem k diagnostice a léčbě.

Ranné příznaky: Kdy byste měli být ostražití?

Ženská neplodnost není jednotné onemocnění, ale souhrnné označení. Některé ženy si zpočátku nevšimnou prakticky nic – kromě toho, že těhotenství se déle nedostavuje. Jiné mají už brzy výrazné signály.

  • velmi nepravidelné cykly nebo chybějící menstruace
  • velmi silné, velmi slabé nebo neobvykle dlouhé krvácení
  • silné menstruační bolesti, bolest při pohlavním styku nebo trvalé bolesti podbřišku
  • znaky hormonálních poruch jako zvýšené ochlupení, vypadávání vlasů nebo těžká akné
  • opakované potraty nebo velmi časné ztráty těhotenství

Žádný z těchto příznaků není sám o sobě „důkazem“ neplodnosti. Jsou však důvodem sledovat svůj cyklus, vést záznamy a cíleně se obrátit na lékaře se svým přáním po dítěti a obavami o plodnost.

Časté příčiny ženské neplodnosti

Odborné společnosti jako ESHRE a ASRM rozdělují příčiny přibližně na hormonální poruchy, anatomické změny, sníženou zásobu oocytů, genetické a imunologické faktory a vlivy prostředí a životního stylu. Často se kombinuje více faktorů.

Hormonální poruchy a PCOS

Hormonálně podmíněné problémy s cyklem patří mezi nejčastější příčiny. Zvláště rozšířený je syndrom polycystických ovárií (PCOS). Typické jsou vzácné nebo chybějící ovulace, zvýšené hladiny androgenů a mnoho drobných folikulů v ultrazvuku.

  • Známky PCOS: nepravidelné cykly, zvýšené ochlupení, akné, přírůstek hmotnosti, inzulínová rezistence.
  • Typické terapeutické kroky: normalizace hmotnosti, pohyb, změna stravování, léčba inzulínové rezistence a medikamentózní indukce ovulace.

Poruchy ovulace bez PCOS

I bez PCOS může ovulace chybět nebo se vyskytovat příliš zřídka. Časté příčiny jsou poruchy štítné žlázy, zvýšené hladiny prolaktinu, výrazné změny hmotnosti, poruchy příjmu potravy, intenzivní závodní sport nebo silný stres.

  • Varovné signály: velmi dlouhé cykly, chybějící krvácení, výrazné výkyvy hmotnosti.
  • Léčba: stabilizace hormonálního stavu, například substituce při onemocnění štítné žlázy, terapie hyperprolaktinémie a mírná regulace cyklu.

Endometrióza

Při endometrióze se tkáň podobná děložní sliznici usazuje mimo dělohu, například na vaječnících, vejcovodech nebo pobřišnici. To může vést k zánětům, srůstům a bolestem – a výrazně omezit plodnost.

  • Typické jsou silné menstruační bolesti, bolest při pohlavním styku a chronické bolesti podbřišku.
  • Léčba: analgetika, hormonální terapie a při plánovaném početí často laparoskopické operační zákroky, doplněné o metody asistované reprodukce jako IUI nebo IVF/ICSI.

Vaječníkový/tubenární faktor

Srostlé, zjizvené nebo uzavřené vejcovody brání setkání vajíčka a spermie nebo bezpečnému průchodu embrya do dělohy. Častými příčinami jsou předchozí infekce pánevních orgánů, operace nebo rozsáhlá endometrióza.

  • Diagnostika: vyšetření průchodnosti pomocí kontrastních metod nebo speciálních ultrazvukových postupů.
  • Léčba: podle závažnosti operační rekonstrukce nebo přímé použití IVF, pokud jsou vejcovody vážně poškozené.

Faktory související s dělohou a myomy

Vrozené odchylky dělohy, polypy a některé myomy mohou narušit nidaci a zvyšovat riziko potratu – zejména pokud deformují dutinu děložní.

  • Diagnostika: transvaginální ultrazvuk, 3D-ultrazvuk a hysteroskopie.
  • Léčba: hysteroskopické odstranění sept, polypů nebo submukózních myomů, pokud ovlivňují děložní dutinu.

Snížená rezerva vaječníků a věk

S přibývajícím věkem klesá počet i kvalita vajíček. U některých žen se to projeví dlouho před obvyklým nástupem menopauzy formou předčasného selhání vaječníků. Operace na vaječnících, cytostatika nebo radioterapie mohou rezervu dále snižovat.

Užitečnými markery jsou hladina AMH a počet antrálních folikulů v ultrazvuku. Neumožňují sice přesnou prognózu, ale pomáhají odhadnout reálné šance a zvolit vhodnou strategii léčby.

Genetické a imunologické příčiny

Některé chromozomální odchylky, poruchy srážlivosti nebo autoimunitní onemocnění mohou ztížit nidaci nebo vést k opakovaným potratům. Při odpovídající anamnéze se proto často doporučují genetická a imunologická vyšetření, aby se vzácné, ale relevantní příčiny nezanedbaly.

Neobjasněná neplodnost

V části případů se i po důkladné diagnostice nepodaří najít jasnou příčinu – hovoříme pak o neobjasněné neplodnosti. Aktuální, na důkazech založené směrnice ESHRE obvykle doporučuje nejprve kombinaci mírné hormonální stimulace a inseminace, než se uvažuje o IVF. Srozumitelný souhrn poskytuje směrnice ESHRE k neobjasněné neplodnosti a přidružený informační list pro pacienty.

Diagnostika: Jak probíhá vyšetření?

Vyšetření plodnosti má za cíl přinést jasnost, aniž by vás zatěžovalo zbytečnými procedurami. American Society for Reproductive Medicine zveřejnila přehledné schéma, které se ve světě často používá jako orientace.

  1. Rozhovor a anamnéza: průběh cyklu, předchozí těhotenství, potraty, operace, infekce, léky, předchorobí, rodinná anamnéza, životní styl.
  2. Fyzikální a gynekologické vyšetření: hmotnost, krevní tlak, štítná žláza, gynekologické vyšetření s odběry dle potřeby.
  3. Sledování cyklu: dokumentace délky cyklu, síly krvácení, bolestí a možných příznaků ovulace (cervikální hlen, bazální teplota, ovulační testy).
  4. Hormonální profil: FSH, LH, estradiol, AMH, prolaktin, TSH a v případě potřeby androgenní hormony na začátku cyklu pro posouzení zásoby vaječníků a hormonální rovnováhy.
  5. Transvaginální ultrazvuk: děloha, endometrium, vaječníky, antrální folikuly, cysty nebo myomy.
  6. Vyšetření průchodnosti vejcovodů: kontrastní vyšetření nebo ultrazvukové metody pro posouzení průchodnosti – záleží na riziku a nálezu.
  7. Další zobrazovací metody a endoskopie: hysteroskopie nebo laparoskopie při podezření na endometriózu, srůsty nebo strukturální změny.
  8. Genetika a imunologie: doplňková vyšetření při opakovaných potratech, velmi raném selhání vaječníků nebo při rodinných odchylkách.
  9. Spermiogram: vyšetření partnera nebo dárce podle aktuálního standardu WHO (WHO Laboratory Manual 2021) k posouzení počtu, pohyblivosti a morfologie spermií.

Stanovisko ASRM „Fertility evaluation of infertile women“ shrnuje tyto kroky a zdůrazňuje: u žen do 35 let by měla diagnostika začít po zhruba dvanácti měsících bez těhotenství, u žen od 35 let už po šesti měsících. Shrnutí najdete na stránkách ASRM.

Možnosti léčby: Co skutečně pomáhá?

Vhodná terapie závisí na příčině, věku, délce snahy o dítě, zdravotních rizicích a vašich osobních prioritách. Moderní centra asistované reprodukce většinou pracují se stupňovým plánem – od méně náročných postupů k složitějším.

Optimalizace přirozené plodnosti

Než se přistoupí k invazivním nebo velmi nákladným krokům, stojí za to zkontrolovat základní faktory: správné načasování, zvládání stresu, návyky jako kouření nebo konzumace alkoholu. ASRM ve svém stanovisku „Optimizing natural fertility“ popisuje konkrétní strategie ke zlepšení spontánních šancí při snaze o dítě.

Léčba k vyvolání ovulace

Pokud ovulace chybí nebo je vzácná, mohou léky stimulovat zrání vajíček. Používají se perorální přípravky a v případě potřeby hormonální injekce, které stimulují hypofýzu nebo vaječníky. Cílem je dobře sledovaná, plánovatelná ovulace s co nejmenším počtem pečlivě kontrolovaných folikulů.

Intrauterinní inseminace (IUI)

Při IUI se upravené sperma v době ovulace zavádí přímo do dělohy. Má smysl při mírně snížené kvalitě spermatu, problémech se hrdlem děložním, určitých formách sexuálních dysfunkcí nebo při neobjasněné neplodnosti za příznivých podmínek. Směrnice ESHRE k neobjasněné neplodnosti často doporučují IUI s mírnou stimulací jako první aktivní terapeutický krok.

In vitro fertilizace (IVF) a ICSI

Při IVF se po hormonální stimulaci získá více vajíček z vaječníků a v laboratoři jsou spojena se spermiemi. Při ICSI je jedno spermium injikováno přímo do vajíčka. Vzniklé embrya jsou po několika dnech přenesena do dělohy. Metoda se používá zejména při tubárním faktoru, výrazných mužských faktorech, těžké endometrióze nebo po neúspěchu jednodušších postupů.

Uchování plodnosti a možnosti dárcovství

Před terapiemi, které mohou poškodit plodnost – například některé cytotoxické nebo radioterapie – se často doporučuje kryokonzervace vajíček, embryí nebo tkáně vaječníku. Evidence založený přehled k tomu nabízí směrnice ESHRE „Female fertility preservation“. Podle zákonů a pravidel dané země mohou být volbou také darování vajíček, embryí nebo náhradní mateřství; právní rámec a etické otázky je nutné pečlivě zvážit.

Šance na úspěch a prognóza: Jak vysoké jsou moje šance?

Nejčastější otázkou párů nebo jednotlivců je: „Jak pravděpodobné je, že léčba bude úspěšná?“ Pro konkrétní případ nelze uvést přesné číslo, ale velké registry ukazují typická rozpětí. Například americká instituce CDC každoročně publikuje národní údaje o metodách asistované reprodukce (ART) s úspěšnostmi podle věkových skupin.

  • U žen do 35 let se úspěšnosti na jeden přenos embrya v mnoha registrech pohybují přibližně mezi 40 až 50 procenty.
  • Mezi 35 a 37 lety obvykle klesají na přibližně 30 až 40 procent.
  • Mezi 38 a 40 lety se často pohybují kolem 20 až 25 procent.
  • Od začátku čtyřicítky klesají na nízké dvouciferné nebo jednociferné procento na pokus.

Tato čísla jsou průměry napříč klinikami a skupinami pacientek – vaše osobní prognóza může být lepší nebo horší. Dobrou představu o datech poskytuje sekce „National ART Summary“ a státní zprávy v portálu sledování ART na stránkách CDC.

Důležitější než výsledek jednoho pokusu je kumulativní šance přes několik dobře naplánovaných cyklů. Zároveň hraje zásadní roli čas: s rostoucím věkem klesá kvalita vajíček i stabilita embryí. Včasné poučení a realistická strategie společně s vaším léčebným týmem jsou proto klíčové.

Životní styl, životní prostředí a prevence

Některé příčiny ovlivnit nelze – ale řadu rizikových faktorů ano. Mezinárodní organizace jako WHO, ESHRE a ACOG opakovaně zdůrazňují význam životního stylu a environmentálních vlivů pro plodnost a průběh těhotenství.

Životní styl a výživa

  • Tělesná hmotnost v zdravém rozmezí podporuje hormonální rovnováhu, ovulaci a kvalitu vajíček.
  • Ukončení kouření a uvědomělý přístup k alkoholu zlepšují plodnost a snižují rizika v těhotenství.
  • Pravidelný pohyb snižuje stres, pozitivně ovlivňuje metabolismus a zlepšuje celkovou pohodu.
  • Mediterránní strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné produkty, luštěniny a zdravé tuky je v mnoha studiích spojena s lepšími parametry plodnosti.
  • Kyselina listová se doporučuje už před možným těhotenstvím, aby se snížilo riziko rozštěpu neurální trubice.

Environmentální faktory a hormonálně aktivní látky

Některé chemikálie – například určité změkčovadla, pesticidy a průmyslové látky – mohou zasahovat do hormonální rovnováhy. Odborné skupiny jako ESHRE připravily stručné informační materiály, například o vlivu prostředí na plodnost.

  • V horkých jídlech a nápojích se vyhněte ohřívání nebo skladování v problematických plastových obalech.
  • Preferujte sklo, nerezovou ocel nebo keramiku, zvláště při dlouhodobém skladování.
  • Volte co nejméně zpracované potraviny a čtěte etikety kriticky.

Myslete na uchování plodnosti včas

Pokud chcete odložit rodičovství z pracovních, osobních nebo zdravotních důvodů, nebo plánujete terapii, která by mohla poškodit vaječníky, vyplatí se včasná konzultace o uchování plodnosti. Možnosti jako zmražení vajíček nebo embryí by měly být posuzovány individuálně z lékařského i právního hlediska.

Emocionální zátěž: Nejste v tom sami

Nesplněné přání po dítěti je víc než jen medicínská diagnóza. Mnozí prožívají stud, smutek, hněv, závist nebo pocit „selhání“. Léčby mohou být fyzicky náročné, termíny a náklady obtížně plánovatelné a čekání mezi cykly demoralizující.

Právě proto WHO a odborné společnosti doporučují doprovodnou psychosociální podporu jako pevnou součást léčby neplodnosti. Může jít o specializované poradenství v centru asistované reprodukce, psychoterapii, koučink, podpůrné skupiny nebo dobře moderované online komunity. Důležité je mít prostor, kde mají vaše pocity místo – nezávisle na lékařském výsledku.

Kdy byste měli vyhledat lékařskou pomoc?

Směrnice WHO, ASRM a ESHRE doporučují obdobné časové body pro vyšetření plodnosti:

  • Po zhruba dvanácti měsících pravidelného nechráněného pohlavního styku bez dosaženého těhotenství u žen do 35 let.
  • Po zhruba šesti měsících bez těhotenství u žen od 35 let.
  • I hned bez ohledu na dobu, pokud jsou přítomny jasné rizikové faktory, například velmi nepravidelné nebo chybějící cykly, známá endometrióza, předchozí těžké infekce pánevních orgánů, výrazně snížená kvalita spermatu partnera nebo plánované terapie, které mohou poškodit plodnost.

Prvním kontaktem bývá obvykle vaše gynekologická ordinace. Podle nálezu může následovat doporučení do specializovaného centra asistované reprodukce, které nabízí širší diagnostiku a léčebné možnosti – od sledování cyklu přes IUI až po IVF a uchování plodnosti.

Závěr: Rozhodovat informovaně, krok za krokem

Ženská neplodnost je častá a komplexní, současně je ale lépe léčitelná než kdy dříve. Příčiny sahají od hormonálních poruch, endometriózy a potíží s vejcovody přes změny dělohy až po genetické a imunologické faktory a vlivy životního stylu a prostředí. K dispozici je široké spektrum možností: fundovaná diagnostika, na důkazech založené terapeutické postupy, uchování plodnosti a psychosociální podpora. Nejdůležitější je, abyste se se svými otázkami necítili sami. Pokud je vaše přání po dítěti delší dobu nesplněné nebo zaznamenáte varovné signály, vyplatí se včasné a dobře informované vyšetření. Společně s léčebným týmem můžete vypracovat plán, který zohlední medicínská fakta, osobní hodnoty a finanční možnosti – a tím maximalizovat vaše šance na vytoužené dítě.

Vyloučení odpovědnosti: Obsah na RattleStork slouží pouze pro obecné informační a vzdělávací účely. Nejedná se o lékařské, právní ani jiné odborné poradenství; žádný konkrétní výsledek není zaručen. Použití těchto informací je na vlastní odpovědnost. Podrobnosti viz úplné vyloučení odpovědnosti.

Nejčastěji kladené otázky (FAQ)

O neplodnosti odborníci obvykle mluví, když navzdory pravidelnému nechráněnému pohlavnímu styku po dobu přibližně dvanácti měsíců nedojde k těhotenství; u žen od 35 let nebo při jasných rizikových faktorech se často doporučuje vyšetření už po šesti měsících.

Aktuální odhady naznačují, že přibližně jedna ze šesti osob v reprodukčním věku během života zažije období neplodnosti; výskyt je tedy vysoký a týká se lidí bez ohledu na původ, typ vztahu nebo sexuální orientaci.

Výrazné jsou zejména velmi nepravidelné nebo chybějící cykly, extrémně silná nebo velmi slabá krvácení, silné menstruační bolesti, bolest při pohlavním styku, opakované potraty nebo zřetelné známky hormonálních poruch jako zvýšené ochlupení, vypadávání vlasů nebo těžká akné.

Mezi časté příčiny patří hormonální poruchy jako PCOS nebo problémy se štítnou žlázou, endometrióza, slepé nebo zablokované vejcovody, změny dělohy, snížená rezerva vaječníků a genetické či imunologické faktory; často se vyskytuje kombinace více důvodů.

Mnoho žen s PCOS může otěhotnět kombinací změn životního stylu, léčby metabolických poruch a cílené indukce ovulace; jak dobré jsou šance v konkrétním případě závisí na věku, přidružených onemocněních a závažnosti hormonální poruchy.

Ne, podle příčiny se často nejprve zvažují jednodušší kroky, například optimalizace cyklu, změny životního stylu, medikamentózní indukce ovulace nebo inseminace; IVF nebo ICSI se obvykle doporučují, pokud tyto postupy nestačí nebo pokud anatomické či mužské faktory činí IVF vhodnějším řešením.

Při IUI se upravené sperma v době ovulace zavádí přímo do dělohy; při IVF probíhá oplození v laboratorních podmínkách a poté je embryo přeneseno do dělohy. IVF je náročnější a dražší, ale obvykle má vyšší úspěšnost na jeden cyklus než inseminace.

Plodnost se znatelně snižuje od poloviny třicátých let a po začátku čtyřicátých let ještě rychleji; jak šance na otěhotnění za cyklus, tak kvalita vajíček klesají a zároveň roste riziko potratu a genetických abnormalit embrya, proto je včasné informování a plánování důležité.

Výrazné pod- nebo nadváha může narušit hormonální rovnováhu, ovlivnit ovulaci a zvýšit riziko komplikací v těhotenství; postupné přiblížení se zdravé hmotnosti často zlepšuje cyklus, metabolismus a šance na úspěch při léčbě neplodnosti.

Standardní doporučení jako kyselina listová před a na začátku těhotenství jsou smysluplná; nad rámec toho mohou být v jednotlivých případech doporučena specifická preparáty, ale doplňky by měly být vždy konzultovány s odborným lékařem a neměly by nahrazovat diagnostiku nebo léčbu založenou na důkazech.

Ne, neplodnost obvykle znamená dočasné snížení plodnosti; v závislosti na příčině, věku a léčbě se šance mohou výrazně zlepšit, nicméně existují i situace, kdy je vlastní genetické dítě obtížné nebo nemožné a je vhodné probrat alternativy jako darování reprodukčních buněk nebo adopci.

Mnoho lidí prožívá smutek, hněv, stud nebo pocity viny; užitečné jsou otevřené rozhovory s partnerem, důvěryhodnými osobami, účast v podpůrných skupinách nebo profesionální pomoc formou psychosociálního poradenství či psychoterapie; důležité je brát své pocity vážně a dovolit si přijmout pomoc.

Obvykle se doporučuje důkladné vyšetření po zhruba roce bez těhotenství u žen do 35 let nebo po zhruba šesti měsících u žen od 35 let; při velmi nepravidelných cyklech, známé endometrióze, předchozích těžkých infekcích nebo plánovaných terapiích, které by mohly poškodit plodnost, může být doporučení do specializované kliniky vhodné i dříve.

Plodnost můžete podpořit zdravým životním stylem, včasným léčením infekcí pánevních orgánů, vyhýbáním se rizikovým látkám, konzultací ohledně uchování plodnosti před terapie s rizikem poškození vaječníků a otevřenou komunikací o přání mít dítě s vaším lékařem.

Stáhni si zdarma aplikaci RattleStork pro darování spermatu a najdi vhodné profily během pár minut.